Kdy bude maturitní zkouška zahájena?
Pokud bude
umožněna přítomnost žáků na vzdělávání ve středních školách nejpozději 1. června 2020, pak bude maturitní zkouška zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení
možnosti osobní přítomnosti žáků ve středních školách. Současně platí, že
maturitní zkouška musí být zahájena
nejpozději do 30. června 2020. Zákon tedy počítá s tím, že časové období, kdy
bude reálně konána maturitní zkouška, nekončí dnem 30. června 2020, ale může v rámci školního roku 2019/2020 pokračovat i krátce po 30. červnu 2020 (platí
nicméně, že konkrétní termín zkoušek bude záležet na tom, kdy pominou mimořádná
opatření a bude opět povolena osobní přítomnost žáků ve středních školách).
Konkrétní
časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo.
Kdo bude konat maturitní zkoušku
- S
ohledem na skutečnost, že nouzový stav byl vyhlášen v průběhu 2. pololetí, není
možné aplikovat ta ustanovení, která počítají s tím, že maturitní zkoušku může
dělat žák, který úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. K maturitní zkoušce tak bude připuštěn
každý žák maturitního ročníku, který v termínu v souladu se školským zákonem
(tedy do 1. prosince 2019) podal úplnou přihlášku k maturitní zkoušce. Jedná
se o žáky, kteří podali přihlášku “k prvnímu pokusu“, i o žáky, kteří budou
konat opravnou či náhradní zkoušku maturitní zkoušky. Stejně tak budou zkoušky
podle upravených pravidel konat ti, kterým bylo nařízeno opakování zkoušky
podle § 82 školského zákona.
- Vysvědčení za druhé pololetí
posledního ročníku tedy není podmínkou konání maturitní zkoušky a otázku jeho
vydávání MŠMT řeší společně s otázkou vydávání vysvědčení ve všech druzích
škol. O způsobu
hodnocení a vydávání vysvědčení bude MŠMT školy informovat.
Z čeho se maturitní
zkouška bude skládat
- Pro
maturitní zkoušku konanou podle tohoto zákona platí, že se skládá ze stejných zkoušek jako by se skládala maturitní zkouška
konaná podle školského zákona. Výjimkou je
však to, že ve společné části maturitní zkoušky se nebude v případě
zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk konat písemná práce.
Maturitní práce a praktická zkouška
- V
případě maturitní práce za standardního stavu platí, že na její vypracování má
žák nejméně jeden měsíc a maturitní práci může zpracovávat a obhajovat více
žáků společně. V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a mimořádnými
opatřeními je však nutné počítat s tím, že podmínky pro vypracování takové
práce mohly být výrazně ztíženy či dokonce zcela znemožněny (žáci se nemohli
setkávat, nebylo možné chodit např. do laboratoří apod.). V případě praktické
zkoušky platí obdobné. Z tohoto důvodu zákon výslovně umožňuje řediteli školy,
aby stanovil náhradní způsob konání těchto dvou forem zkoušky a také jejich
hodnocení. V úvahu tak přichází např. hodnocení pouze toho, co žák stihl
vypracovat nebo zvolení zcela jiného zadání či formy konání. Konkrétní rozhodnutí
tak bude na řediteli školy, který i původně kromě jiného stanovil téma
maturitní práce, způsob jejího zpracování, kritéria jejího hodnocení a zadání,
délku a způsob konání praktické zkoušky.
Hodnocení maturitní zkoušky
- Pro
hodnocení částí maturitní zkoušky platí to, co již školy nyní znají. Tedy
didaktický test bude hodnotit Centrum, ostatní části maturitní zkoušky jsou
hodnoceny školou. Jakou váhu budou mít jednotlivé dílčí části maturitní zkoušky na celkovém výsledku, bude stanoveno vyhláškou.
Náhradní způsob vykonání maturitní
zkoušky
- Pokud by ani k 1. červnu 2020 nebylo
možné, aby žáci byli osobně přítomni ve škole, zákon stanoví vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem. Jedná se o krajní
řešení, nicméně MŠMT k němu přistoupilo s ohledem na jistotu maturantů a jejich
dalšího profesního života (ať už přijímacího řízení na VŠ či návazností na trh
práce).
- Podmínkou pro to, aby žák mohl maturitní zkoušku
náhradním způsobem vykonat úspěšně, je podání
úplné přihlášky k maturitní zkoušce v souladu se školským zákonem a skutečnost, že žák prospěl v prvním
pololetí posledního ročníku, nebo se jedná o toho, kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.
- Pokud žák v prvním pololetí
posledního ročníku neprospěl nebo nebyl hodnocen, je škola povinna ho
komisionálně přezkoušet. Formu komisionálního přezkoušení určí škola, v krajním případě jej lze
konat i distančním způsobem. Pokud žák vykoná komisionální přezkoušení úspěšně,
škola mu upraví pololetní hodnocení. Pokud však žák ani při tomto komisionálním
přezkoušení nebude úspěšný, pak v prvním pololetí posledního ročníku neprospěl.
Takový žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni konání
komisionálního přezkoušení, nejdříve však 30. června 2020. Takovému žákovi se
nicméně dává možnost opakovat ročník,
pokud o to požádá. Takovou žádost musí neúspěšný žák podat ve lhůtě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy. Škola v tomto případě musí této žádosti
vyhovět.
- Samotné
hodnocení na maturitním vysvědčení pak škola provede tak, že zprůměruje známky z obsahově shodných předmětů nebo předmětů, které mají přímou vazbu na zkušební
předměty či zkoušky maturitní zkoušky (bude se týkat zejména odborných předmětů
či praktické zkoušky), na třech posledních vysvědčeních žáka, na kterých tyto
předměty figurují. Jakékoliv problematické situace, které by v souvislosti s vykonáním maturitní zkoušky náhradním způsobem nastaly, budou vždy řešeny ve
prospěch žáka. Podotýkáme, že hodnocení náhradním způsobem vykonává pouze
škola. Podrobnosti pro situaci, kdy by bylo v krajním případě nutné přistoupit k vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpise. Tento předpis ministerstvo vydá v případě, že
vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem bude vzhledem k vývoji situace
relevantně zvažovaná varianta.
- Do
vysvědčení, ze kterých se budou vypočítávat známky na maturitní vysvědčení, se
logicky nemůže počítat vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku, neboť
žáci v současné době nemají standardní možnosti hodnocení výsledků svého
vzdělávání. To však neplatí pro ty žáky, kteří konají opravnou nebo náhradní
zkoušku, případně opakují zkoušku na základě rozhodnutí o přezkoumání maturitní
zkoušky, tito žáci získali vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku za běžných podmínek a není tedy důvod, proč jim jej nezapočítat.
- I
zde se přiměřeně uplatní pravidla stanovená školským zákonem v § 81 odst. 6.
Tedy, že žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, nekoná
společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat za stanovených podmínek zkoušku profilové části a v profilové části také může žák
nahradit jednu povinnou zkoušku konanou z cizího jazyka výsledkem úspěšně
vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým
certifikátem.
- Zákon
současně počítá s tím, že žák může chtít z jakéhokoliv důvodu vykonat maturitní
zkoušku postupem podle školského zákona. V takovém případě se žákovi na jeho
žádost vykonání maturitní zkoušky umožní v následujícím zkušebním období, kdy
bude zkouška probíhat podle školského zákona (tedy standardním způsobem) a pro
které žák podá přihlášku. Předpokladem je tedy podzim 2020.
- S
ohledem na způsob vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem se žádný
přezkum nepřipouští, když správní orgán by mohl fakticky pouze přepočítat
průměr známek.
Volno k přípravě na konání zkoušky – „svatý týden“
- Výslovně
se stanovuje, že ředitel školy může dát žákům až 5 dní volna k přípravě na zkoušku. S ohledem na skutečnost, že žáci se aktuálně osobně neúčastní výuky ve
škole, ale jsou vzděláváni distančním způsobem, je tak na úvaze ředitele školy,
zda žákům toto volno poskytne.