Změny v organizaci maturitních zkoušek

27.3. 2020

Kdy bude maturitní zkouška zahájena?

Pokud bude umožněna přítomnost žáků na vzdělávání ve středních školách nejpozději 1. června 2020, pak bude maturitní zkouška zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků ve středních školách. Současně platí, že maturitní zkouška musí být zahájena nejpozději do 30. června 2020. Zákon tedy počítá s tím, že časové období, kdy bude reálně konána maturitní zkouška, nekončí dnem 30. června 2020, ale může v rámci školního roku 2019/2020 pokračovat i krátce po 30. červnu 2020 (platí nicméně, že konkrétní termín zkoušek bude záležet na tom, kdy pominou mimořádná opatření a bude opět povolena osobní přítomnost žáků ve středních školách).

Konkrétní časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo. 

Kdo bude konat maturitní zkoušku

  • S ohledem na skutečnost, že nouzový stav byl vyhlášen v průběhu 2. pololetí, není možné aplikovat ta ustanovení, která počítají s tím, že maturitní zkoušku může dělat žák, který úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. K maturitní zkoušce tak bude připuštěn každý žák maturitního ročníku, který v termínu v souladu se školským zákonem (tedy do 1. prosince 2019) podal úplnou přihlášku k maturitní zkoušce. Jedná se o žáky, kteří podali přihlášku “k prvnímu pokusu“, i o žáky, kteří budou konat opravnou či náhradní zkoušku maturitní zkoušky. Stejně tak budou zkoušky podle upravených pravidel konat ti, kterým bylo nařízeno opakování zkoušky podle § 82 školského zákona.
  • Vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku tedy není podmínkou konání maturitní zkoušky a otázku jeho vydávání MŠMT řeší společně s otázkou vydávání vysvědčení ve všech druzích škol. O způsobu hodnocení a vydávání vysvědčení bude MŠMT školy informovat.

Z čeho se maturitní zkouška bude skládat

  • Pro maturitní zkoušku konanou podle tohoto zákona platí, že se skládá ze stejných zkoušek jako by se skládala maturitní zkouška konaná podle školského zákona. Výjimkou je však to, že ve společné části maturitní zkoušky se nebude v případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk konat písemná práce.

Maturitní práce a praktická zkouška

  • V případě maturitní práce za standardního stavu platí, že na její vypracování má žák nejméně jeden měsíc a maturitní práci může zpracovávat a obhajovat více žáků společně. V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a mimořádnými opatřeními je však nutné počítat s tím, že podmínky pro vypracování takové práce mohly být výrazně ztíženy či dokonce zcela znemožněny (žáci se nemohli setkávat, nebylo možné chodit např. do laboratoří apod.). V případě praktické zkoušky platí obdobné. Z tohoto důvodu zákon výslovně umožňuje řediteli školy, aby stanovil náhradní způsob konání těchto dvou forem zkoušky a také jejich hodnocení. V úvahu tak přichází např. hodnocení pouze toho, co žák stihl vypracovat nebo zvolení zcela jiného zadání či formy konání. Konkrétní rozhodnutí tak bude na řediteli školy, který i původně kromě jiného stanovil téma maturitní práce, způsob jejího zpracování, kritéria jejího hodnocení a zadání, délku a způsob konání praktické zkoušky.

Hodnocení maturitní zkoušky

  • Pro hodnocení částí maturitní zkoušky platí to, co již školy nyní znají. Tedy didaktický test bude hodnotit Centrum, ostatní části maturitní zkoušky jsou hodnoceny školou. Jakou váhu budou mít jednotlivé dílčí části maturitní zkoušky na celkovém výsledku, bude stanoveno vyhláškou.

Náhradní způsob vykonání maturitní zkoušky

  • Pokud by ani k 1. červnu 2020 nebylo možné, aby žáci byli osobně přítomni ve škole, zákon stanoví vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem. Jedná se o krajní řešení, nicméně MŠMT k němu přistoupilo s ohledem na jistotu maturantů a jejich dalšího profesního života (ať už přijímacího řízení na VŠ či návazností na trh práce).
  • Podmínkou pro to, aby žák mohl maturitní zkoušku náhradním způsobem vykonat úspěšně, je podání úplné přihlášky k maturitní zkoušce v souladu se školským zákonem a skutečnost, že žák prospěl v prvním pololetí posledního ročníku, nebo se jedná o toho, kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.
  • Pokud žák v prvním pololetí posledního ročníku neprospěl nebo nebyl hodnocen, je škola povinna ho komisionálně přezkoušet. Formu komisionálního přezkoušení určí škola, v krajním případě jej lze konat i distančním způsobem. Pokud žák vykoná komisionální přezkoušení úspěšně, škola mu upraví pololetní hodnocení. Pokud však žák ani při tomto komisionálním přezkoušení nebude úspěšný, pak v prvním pololetí posledního ročníku neprospěl. Takový žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni konání komisionálního přezkoušení, nejdříve však 30. června 2020. Takovému žákovi se nicméně dává možnost opakovat ročník, pokud o to požádá. Takovou žádost musí neúspěšný žák podat ve lhůtě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy. Škola v tomto případě musí této žádosti vyhovět.
  • Samotné hodnocení na maturitním vysvědčení pak škola provede tak, že zprůměruje známky z obsahově shodných předmětů nebo předmětů, které mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky maturitní zkoušky (bude se týkat zejména odborných předmětů či praktické zkoušky), na třech posledních vysvědčeních žáka, na kterých tyto předměty figurují. Jakékoliv problematické situace, které by v souvislosti s vykonáním maturitní zkoušky náhradním způsobem nastaly, budou vždy řešeny ve prospěch žáka. Podotýkáme, že hodnocení náhradním způsobem vykonává pouze škola. Podrobnosti pro situaci, kdy by bylo v krajním případě nutné přistoupit k vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpise. Tento předpis ministerstvo vydá v případě, že vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem bude vzhledem k vývoji situace relevantně zvažovaná varianta. 
  • Do vysvědčení, ze kterých se budou vypočítávat známky na maturitní vysvědčení, se logicky nemůže počítat vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku, neboť žáci v současné době nemají standardní možnosti hodnocení výsledků svého vzdělávání. To však neplatí pro ty žáky, kteří konají opravnou nebo náhradní zkoušku, případně opakují zkoušku na základě rozhodnutí o přezkoumání maturitní zkoušky, tito žáci získali vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku za běžných podmínek a není tedy důvod, proč jim jej nezapočítat. 
  • I zde se přiměřeně uplatní pravidla stanovená školským zákonem v § 81 odst. 6. Tedy, že žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat za stanovených podmínek zkoušku profilové části a v profilové části také může žák nahradit jednu povinnou zkoušku konanou z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem.
  • Zákon současně počítá s tím, že žák může chtít z jakéhokoliv důvodu vykonat maturitní zkoušku postupem podle školského zákona. V takovém případě se žákovi na jeho žádost vykonání maturitní zkoušky umožní v následujícím zkušebním období, kdy bude zkouška probíhat podle školského zákona (tedy standardním způsobem) a pro které žák podá přihlášku. Předpokladem je tedy podzim 2020.
  • S ohledem na způsob vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem se žádný přezkum nepřipouští, když správní orgán by mohl fakticky pouze přepočítat průměr známek.

Volno k přípravě na konání zkoušky – „svatý týden“

  • Výslovně se stanovuje, že ředitel školy může dát žákům až 5 dní volna k přípravě na zkoušku. S ohledem na skutečnost, že žáci se aktuálně osobně neúčastní výuky ve škole, ale jsou vzděláváni distančním způsobem, je tak na úvaze ředitele školy, zda žákům toto volno poskytne.
  • Nejnovější články
  • Archiv článků