Reakce ředitele školy a zřizovatele školy na článek Mladé fronty – Radky Hrdinové

Dne 26. 9. vyšel v Mladé frontě článek se žhavými titulky „Seznam nejhorších středních škol“, který se o den později objevil i na internetovém portálu „iDnes“. Článek napsala redaktorka Radka Hrdinová na základě statistických údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání /CERMAT/, které v České republice zajišťuje organizaci jednotných maturitních zkoušek. Článek se opírá o několik let staré statistické údaje, z nichž některé  jsou velmi zkreslující, ba dokonce i lživé!

Důrazně protestujeme proti zařazení naší školy na tento pochybný seznam! Údaje jsou paušalizované a neaktuální. Na základě těchto starých údajů proběhlo na naší škole v lednu 2018 hloubkové šetření České školní inspekce, které nezjistilo závažné nedostatky. Inspekce hodnotila naši školu s následujícím konstatováním: Pro účely zvýšení dotací právnická osoba vykonávající činnost školy dosahuje výsledků hodnocení požadovaných dle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Výsledek neměl vliv na čerpání prostředků ze státního rozpočtu. Kladně hodnotila výuku odborných předmětů a cizích jazyků. Nedostatky, které byly shledány, se snažíme nápravnými opatřeními odstranit. Vždyť ČŠI by měla být nejen kontrolním, ale především poradním orgánem škol.

Zároveň se ohrazujeme proti v článku uvedeným nepravdivým informacím týkajícím se přijímání uchazečů na naši školu, fluktuace učitelského sboru a nepřizpůsobování výuky potřebám žáků. Na škole se během prázdnin v souladu s krajským akčním plánem masivně investovalo do výstavby nové supermoderní jazykové učebny a počítačové učebny. Informace týkající se  fluktuace pedagogického sboru jsou úsměvné. Většina kolegů působí na škole totiž déle než 15 let! Vzděláváme studenty, kteří jsou velmi dobří po odborné stránce. O tom svědčí fakt, že jsme žádáni na prestižních akcích nejen ve Strakonicích a okolí, ale pravidelně se účastníme ve spolupráci s renomovanými gastronomickými zařízeními společenských akcí na Pražském hradě či v Senátu České republiky. Naše studenty vysíláme rovněž do zahraničí, každoročně obsluhují v bavorském pětihvězdičkovém hotelu Maximilian v Bad Griesbachu při příležitosti golfového turnaje Kaiser-Cup s protagonistou Franzem Beckenbauerem. V tomto hotelu také celoročně vykonávají praxi. Spolupracujeme se známými českými kulináři Jaroslavem Sapíkem, Petrem Stupkou a celou řadou dalších renomovaných gastronomů. Já jako ředitel jsem na odborné znalosti a dovednosti většiny našich žáků pyšný a nemám se za co stydět!

Ze strany zaměstnavatelů roste tlak na to, aby žáci byli co nejlépe připraveni po odborné stránce. O to se, myslím, velmi úspěšně snažíme. Možná, že až půjde paní redaktorka či kolegové z CERMATu do restaurace na oběd, obsluha jim ochotně vysvětlí, co je přístavek a přívlastek, či jak zní Pythagorova věta. Na stůl jim pak ale místo roštěné naservíruje guláš… Přiznám se, že když jsem četl původní verzi článku na portálu iDnes, překvapilo mne velké množství překlepů. Lehce jsem zapochyboval o tom, zda paní redaktorka takto „renomovaného“ média onu „cermaťáckou“ maturitu vůbec má. Co se týče znalostí  oblasti IT, vřele doporučuji jejich vylepšení pro pracovníky CERMATu. Je až s podivem, že po několikaleté realizaci státních maturit (poprvé v roce 2011) jsem nezaznamenal jediný rok, kdy by nedošlo k technickým potížím s předáváním výsledků prostřednictvím zařízení DDT či jiným nedostatkům ze strany CERMATu.

A teď ke statistikám: Jak se hodnotí úspěšnost a neúspěšnost u maturitních zkoušek? Vezmeme si příklad studentů dálkového nástavbového studia.

Máme třídu o deseti studentech, kteří se v prosinci přihlásí k maturitní zkoušce. Během února a března 2 studenti přeruší studium, jeden z důvodu pracovního vytížení, jeden při tragické události zahyne, na konci dubna jeden nestihne včas ukončit ročník. K maturitě tedy půjde 7 studentů a všichni uspějí. Jaká je úspěšnost u maturity? Logická úvaha by byla: maturovalo 7, uspělo 7, úspěšnost 100%. Úspěšnost dle CERMATU je ale jen 70%! Jak já jako ředitel mohu ovlivnit příčiny, které zabránily oněm 3 studentům konat maturitní zkoušku? Možná, že ke všem mým povinnostem přibudou i další: Zajistit 100% účast u maturitních zkoušek. Budu objíždět zaměstnavatele, aby umožnili svým zaměstnancům dokončit vzdělávání na škole, kontrolovat, jestli jsou všichni připoutání v autě, stát na přechodu pro chodce před školou a dohlížet, aby se nikomu nic nestalo. Jen abych splnil těch 100%!

A jak dopadly maturitní zkoušky v letošním školním roce v Euroškole Strakonice? V oboru Ekonomika a podnikání maturovalo 13 studentů, 12 úspěšně, 1 student nebyl k maturitě připuštěn. V oboru Hotelnictví 11 studentů, z toho 7 bylo úspěšných, 2 studenti nebyli připuštěni k maturitní zkoušce. A u dálkového nástavbového studia maturitu skládalo 7 studentů, 6 bylo úspěšných a 3 studenti z pracovních důvodů přerušili studium před maturitní zkouškou.

Byl bych nerad, aby výše uvedený článek redaktorky Hrdinové poškodil práci nejen našich učitelů, ale především studentů a absolventů školy. Svým neuváženým zveřejněním se o to totiž výrazně pokouší.

Rád bych všechny pozval na Dny otevřených dveří. Přijďte, podívejte se do výuky, mluvte s našimi studenty a přesvědčte se o tom, že Euroškola Strakonice nepatří do „Seznamu nejhorších středních škol“. Redaktorku Radku Hrdinovou rád pozvu dne 9. 10. 2018 do Senátu ČR, kde naši studenti zajišťují slavnostní raut při příležitosti vyhlášení soutěže „Mladý řemeslník“. Třeba zjistí, že vzdělání není jen o tabulkách, ale i o potřebných odborných znalostech a dovednostech, o přístupu k práci a o lidském charakteru. Z Prahy to nebude mít daleko.

Mgr. Milan Vierer

   ředitel školy

 

Vyjádření zřizovatele školy

Plně se ztotožňuji s vyjádřením pana ředitele Vierera. K uvedeným řádkům bych rád dodal následující: Mgr. Milan Vierer převzal školu po svém předchůdci v roce 2010, v době, kdy nastal masivní pokles žáků, vycházejících z devátých tříd základních škol. Tento stav trval až do roku 2015. Ve stejném období se celá západní Evropa potýkala s následky finanční krize. Je tudíž neuvěřitelné, že se i přes všechny objektivní překážky podařilo zachovat chod školy, která zahájila své působení v roce 1993. Na tom všem má obrovskou zásluhu právě pan ředitel Vierer. Nestál totiž ani jeden den s rukama v kapsách a nečekal, co se bude dít. Konal. Neuvěřitelné množství mimoškolních aktivit, kterými se mohou pochlubit všechny naše Euroškoly, výsledky na poli odborné praxe a 100% uplatnění našich absolventů jsou jen zlomkem z mnoha argumentů, které by bylo možné uvádět na obranu proti tendenčnímu článku redaktorky Hrdinové v MF DNES. Škola není zatížena žádnými dluhy, zaměstnává řadu kvalitních pedagogů a mistrů odborného výcviku, participuje spolehlivě na projektech s podporou ESF a tvoří nedílnou součást vzdělávací soustavy České republiky. Nadstandardní vzdělání s vysokou kvalitou odborné přípravy nabízí i těm studentům, kteří nemají v životě na růžích ustláno. Pocházejí často z rozdělených rodin a nedostává se jim takové podpory, jako mnohým jiným s dobrým ekonomickým zajištěním. Díky příkladům dobré praxe, kterých se jim ve Strakonicích dostává, nekončí jejich životní příběhy tragicky, nekoketují s negativními sociálně-patologickými jevy, neberou drogy a neutápí svůj neutěšený stav v alkoholu. Naopak, jsou platnými členy naší společnosti, dokáží si vydělat slušné peníze, hovoří cizími jazyky a mnozí z nich se uplatňují na trhu práce právě v zahraničí. Pokud by své vzdělání obdrželi „v jedné z nejhorších škol ČR“, jak uvádí MF DNES, dost těžko by o ně byl takový zájem. Před časem se vyjádřil majitel renomované agentury SCIO Ondřej Štefl, že je velká škoda, že instituce typu ČŠI neumí změřit velice důležitý parametr školy. Tomu parametru se mezi pedagogickou veřejností říká „Hodnota přidaná školou“. Pokud by něco takového bylo tu a tam v médiích zveřejněno, a ne jen samá negativa a senzace, kdy se jaký žák či učitel ve škole opil (a často to vlastně ani není ve škole, ale kdesi na hřišti o volném dnu), tak by možná mladí lidé zase začali médiím věřit a dívali by se na svět optimističtěji.

Také si dovolím trochu statistických údajů. V jiné škole, kterou spolu se strakonickou Euroškolou rovněž zřizuji, byla statistika úspěšnosti (hrubé i čisté) od začátku realizace státních maturit (2011) až do roku 2015 100%. Na podzim 2015 se ředitel této školy ujal žáků-cizinců, kteří se díky neuvěřitelně špatnému postupování jejich předchozí školy dočkali toho, že skončili na ulici (škole bylo odebráno právo dále vzdělávat). Sám jsem se přesvědčil, že není vůbec jednoduché takové studenty vzdělávat, o tom by ale bylo možné napsat celou knihu. Od následujícího školního roku vykazuje stejná škola, do roku 2015 100% úspěšná, následující výsledky – rok 2016 79% úspěšnost, rok 2018 77,5% úspěšnost a v letošním roce dokonce jen 71% úspěšnost (tedy pohledem CERMATu je už škola v červených číslech). Takže co mi z toho vyplývá – proč se ředitel vůbec těmito studenty zabývá? Proč spolu se svým týmem dělají obrovskou práci navíc a chtějí, aby i cizinci byli dobře připraveni na další studium na vysokých školách v ČR či přímo pro praxi? Má nadále hradit nemalé finanční prostředky na činnosti, které musí být cizím státním příslušníkům poskytnuty? Vzhledem k tomu, že většina z těchto studentů chce i po ukončení střední školy působit v ČR a pracovat zde, určitě se to vyplatí – i za cenu, že škola bude zařazena mezi ty nejhorší – dle nesmyslného měření hrubé neúspěšnosti CERMATu!

 

 

Mgr. Radim Jendřejas MBA

jednatel a zřizovatel Euroškol v ČR

jednatel a ředitel Trojského gymnázia s.r.o.